Zpěvák, skladatel, přední představitel blahodárné podoby českého, slovenského, ale i evropského, nebo možná ještě rozepnutějšího jazzu a blues, spolupracuje s mnoha významnými hudebníky a v textové oblasti například s Milanem Lasicou. Peter Lipa nám se svou kapelou již dvakrát připravil jedinečný večer. Třetí bude třeba ještě jedinečnější.

Vstupné v předprodeji 200 Kč, na místě 250 Kč

ROCK: Colorblinds, kteří o sobě píší: „Jsme mladá kapela hrající rock, pop-rock, Indie Rock, ale nebojíme se přitvrdit. Hrajeme od ledna roku 2010 v sestavě: Adam MIŠÍK (zpěv, 13 let), Marek Fialka (kytara, 14 let), Prokop Fialka (baskytara, 12 let) a na bicí hraje Štěpán Krtička (14 let).“

FILM: dokument Zdeňka Sojky Zkouška zdvihu berounské lávky (natočeno po povodni v roce 2008)

PRÓZA: Alena Heinrichová s další ze svých povídek

HOUSLOVÝ SOUBOR ArtTimeMums – většinou známé písně v netradičních, svižných úpravách

MLADÍ MUZIKANTI: Jan Lojka (flétna), Stanislav Kaufmann (zpěv, kytara)

Zveme Vás též na Otevřené jeviště, které proběhne na Silvestra. Místa na pódiu i v hledišti lze rezervovat na některém z kontaktů.

Bude-li kdokoli z fotografujících či filmujících diváků ochoten poskytnout nám své záznamy z Otevřených jevišť, budeme mu vděčni a také mu poděkujeme. Z vystoupení pořizujeme zvukové záznamy, které na požádání předáváme účinkujícím.

POdzim HUDby v LOděnici 2010 začneme již 3. září premiérou nově nastudované hry v podání populárních berounských Herců 1. generace.

Další program je ve fázi sestavování.

XIII. Otevřené jeviště proběhne pravděpodobně koncem září.

To Vám je, milý čtenáři, radost účastnit se něčeho tak dobře a s chutí provedeného (to druhé často nestačí, to první zdaleka ne vždy), jako jsou představení Herců 1. generace. No, zpět na zem. Nebo ještě ne – oni Vám totiž každý z těch osobitých herců, jež jsem mohl zaznamenat, jakož i režisér působí (kdo je znají v horším světle, nechť odpustí) neokázale, skromně, přitom, chachá, mají smysl pro humor, nadsázku i sebeironii. To mluvím o zákulisí a foyeru.

A copak nám to kape, stéká, proudí a prýští z jeviště? Hm? Pusťme se do toho. Tak nejeden divák byl kupříkladu smočen přirozeností, s jakou herci předvádějí své role. To není jen tak, neb se to musí umět. Tedy mít talent a cvičit (to druhé často nestačí, to první zdaleka ne vždy), nechat se režírovat, sehrávat se s ostatními, dělit se bez remcání o svačiny, stěhovat společně těžké kulisy, mít značnou dávku sociální inteligence a podobně. K tomu jsme byli skrápěni přesvědčivostí výkonů a obtékáni dojmem, že jsme daleko mimo oblast ryzího amatérismu.

Tedy konečně k suché zemi: Během představení diváci ani herci neopouštěli budovu. Obě skupiny zúčastněných po představení vykazovaly nadprůměrný výskyt konkávně vytvarované retní štěrbiny (tj. koutky od sebe a spíše nahoru), tleskali všichni a vytrvale. Příští účinkování Herců 1. generace nám bude jak potěšením, tak ctí.

P. M. (kultur. refer.)

a) upoutávky na koncert skupiny TŘI DNY NA BŘIŠE a

b) přírůstků ve fotogalerii (Dubrovnická komedie, The Wall, David Kraus).

REKAPITULACE se vracejí

a) k VI. a VII. Otevřenému jevišti a

b) ke generální zkoušce na pražské arénní uvedení The Wall…

c) k Dubrovnické komedii HERCŮ 1. GENERACE

Skupina Davida Krause – něco od Aleny Šustrové, něco od Ireny Zlámalové

Herci 1. generace: Dubrovnická komedie – obrázky od Ireny Zlámalové

Dovolujeme si Vás pozvat již také na Silvestrovské IX. Otevřené jeviště. Svůj případný zájem o místa v hledišti či na jevišti nám prosím raději sdělte předem. Děkujeme za pochopení.

Dále uhlídáte Mariku Postlerovou, která tentokrát překvapila klasickým duetem s Evou Girethovou a dále hudebním spojením se skupinou převážně dechových mládenců, kteří si říkají Růžovi panteři a snaží se o swingovou a muzikálovou muziku. V závěru souboru fotografií spatříte Mariku ještě jednou a za ní Viktora Machače, který ji doprovodil na klavír.

Alena Heinrichová zaujala publikum další se svých povídek odrážejících zážitky z dětství.

Za dvěma chodebními momentkami spatříte fotografie skupiny Doteky (Šárka Procházková & spol.), která předvedla propracované a ladné čtyřhlasy jak ve vlastních skladbách, tak například v jímavých spirituálech.

Ze VII. Otevřeného jeviště sice patrně nemáme fotodokumentaci, leč škoda neučinit – byť obrazuprostou – zmínku.

Chulimanga bylo spíše improvizované seskupení zpěvačky (Miroslava Lodeová), zpívajícího kytaristy (František Hlaváček) a hráčky na bicí (Lenka Hrabovská), která – ač vzadu – triu v tom nejlepším smyslu dominovala.

Eva Girethova se vkusem a umem sobě vlastním vybrala a zazpívala písničky za klavírního doprovodu Viktora Machače, který si při takto odskakuje od zvučení, a za basového doprovodu Václava Ježka.

Alena Heinrichová v povídce zavzpomínala na pouštění draků.

Tentokrát se již nechala k vystoupení přimět i Hristina Yordanova, studentka Konzervatoře Jaroslava Ježka, a sklidila aplaus za výtečně provedené skladby klasického střihu.

Z Čelákovic zavítali Jan Volín sn. (kytara, zpěv) a Jan Volín jn. (klarinet) se skladbami Jaroslava Ježka, Beatles atd.

Večer vrcholil pražskou kapelou Make No Sense. Málokdo asi od skromných mladíků očekával tak dobrou muziku. Skládají ji sami a je pravděpodobné, že – jak se říká – o nich ještě uslyšíme.